Zdravím :)
Pomalu se mi to blíží a já začínám mít trochu nervy. Odpovídat na otázky a vést diskuzi o tématu zvládám (pokud mu rozumím). Co je horší - úvodní prezentace bakalářky, kdy budu mluvit cca 15 minut. Jakmile déle sama mluvím, začne se mi klepat hlas, koktat, přeříkávat se, zrudnu, nevím co s rukama atd... No, však to tady asi každý zná.
Je tu někdo, kdo tím úspěšně prošel, případně koho to teď taky čeká a poradil by nějaký tipy na zklidnění - hlavně to fyzický? Mám v záloze Guajacuran, ale nevím, jak moc účinný to je...

PS: Možná už tu podobný téma je, ale já se potřebuju trochu vypsat a uvolnit, tak to omluvte. Tak kdyby si chtěl nějaký spolustudent postěžovat... :D

Ano, úspěšně a bez problému.
1) všichni, kteřé tam jsou, toto většinou znají. Nejsi a nebudeš jediná studentka, krom toho, i každý z poroty dělal státnice, většinou doktorát, znají to, chápu to.
2) pokud se začne dít, že přijde úzkost, zpravidla Tě v tom nenechají. Třeba řeknou, rozdýchejte se, a až budete připravená pokračujte. Můžeš se také omluivit a požádat o chviličku, rozdýchat se, uvolnit se, udělat 5 dřepů. Ano, vypadá to blbě, ale pomáhá to. Odlehčí to atmosféru. Komise Ti většinou pomůže, případně se zeptá, co by Ti pomohlo. Horší je, když nic neříkáš a vypadáš u toho v klidu a vyrovnaně. To může vzbudit dojem, že je máš na háku. Lepší se klepat, červenat, koktat... :-) Je to jedno.
3) já tam šel a měl v sobě to ráno 3 lexauriny a pohoda až moc. V kombinaci se silným spánkovým deficitem trochu zombie. :-) Můžeš zajít za psychiatrem a nechat si je jednorázově předepsat, případně jiná anxiolytika. Pochopí to a jednorázově určitě rád pomůže. Je ale dobré si léky předem vyzkoušet na nějaké jiné stresové situaci, jestli zabírají, jak dobře. Toto bych doporučil asi každému. Ono už jen ta psychická podpora, že mám něco, co mi snad pomůže, dělá hrozně moc. I kdyby to bylo placebo.

Hodně štěstí.

Ještě jedna rada, máte možnost mít k obhajobě prezentaci? Která se pak projektorem promítá? Mám s tím skvělou zkušenost. Všichni se pak dívají na plátno, ale ne na Tebe.
Třeba Tě uklidní, že to může být tak, že budeš stát úplně mimo zorné pole někde u PC a klikat, pokud Ti nedají do ruky prezentér.
Ono i tak ale člověk stojí stejně bokem plátna aby nestínil a pohledy okolí jdou mimo něj.

Dnes se hodně dbá na pomoc různě hendikepovaným (zrak, sluch). Hodně se na to dá a každáý škola by měla mít nějaký program pro takto postižené osoby (průvodce, zapisovatele, přepisovatele do "braila" atd.). Určitě se informuj. Minimálně bude mít škola nějakého poradce, psychologa. Je to jedna z možností, kterou lze využít. Komise může být předem obeznámena, že se můžeč vyskytnout problém. Je dobré to mít takto posychrované. Oni Ti neuleví, ale budou chápavější a spíše Ti pomohou. Rozhodně se nestane, že by Tě z omylu vyhodili kuli dojmu že neumíš, pokdu umíš, ale jen nemůžeš mluvit.

Co je to za VŠ?

Díky, Tvoje odpověď působí uklidňujícím dojmem. :D Máš asi pravdu, většinou byli u zkoušek celkem shovívaví a já postupně dělala v tomhle ohledu pokroky, už jsem jednu dobu skoro přestala mít z ústních zkoušek strach... Až do jedné, kdy mi řekli, že kdybych nebyla tak nervózní, tak mi za ten výkon dají lepší známku. :D A od tý doby už se v tom zase vezu (asi paradoxně :/). U mě je právě nejhorší to, že psychicky se před zkouškou cítím v pohodě, ale jakmile sednu před komisi a začnu mluvit, zradí mě tělo...
Prezentaci na PC nemáme možnost mít, takže maximálně do ruky papír s bodama, ale aspoň něco, bude to pojistka proti oknu...
Asi bych radši nechtěla komisi předem připravovat na moji fobii, jednou jsem se přiznala k tomu, že mám trému a zkoušející se mi vysmála, že to si snad vysokoškolák nesmí dovolit. No někteří jsou tam zvláštní... :/
Ale díky za tipy, rozhýbat se určitě pomůže, jen se k tomu před tou komisí překonat. :D Zkusím si teda popovídat s doktorem o nějakým léku, snad nebudu, jak píšeš až moc v pohodě, mouchy snězte si mě. :D

Ja jsem to delala nadvakrat, napoprve se povedla jen ta prezentace. Tu jsem mela v powerpointu. Me se taky klepe hlas, koktam, nevim, co s rukama..., ale dulezite je to nejak odprezentovat, ne jak u te prezentace vypadas. Tremu ma u statnic asi uplne kazdy, to by snad meli chapat. Pri druhem pokusu je to alespon jednodussi o to, co bylo pri tom prvnim uspesne.

MiAd - s tou pomoci handicapovanym, mas nejakou vlastni zkusenost? Treba v praci nebo nekde?

Bola som klientkou Centra pro studenty se spec. vzdel. potrebami na VŠ v ČR a tam mi rázne povedali, buď chcem študovať alebo tam nemám čo robiť. Absolútne nikoho nezaujímajú naše psychické problémy a človek s úzkosťami nemá čo na VŠ robiť. Mala som dojem, že ak by som bola inak než psychicky znevýhodnená (napr. telesne, alebo zmyslovo, či autistická), tak by som mala lepšie študijné podmienky než som mala.
Rozhodne by som však navštívila nejaké poradenské centrum na VŠ a informovala sa, prípadne sa informovala emailom.

qwerwe: Díky za názor, budu doufat, že je opravdu lepší tam aspoň něco vypotit, i když u toho budu vypadat hrozně... :) Bohužel mám i podobné zkušenosti jako Meichan - taky se mi už někteří zkoušející div nevysmáli, že nemám na vš co dělat, když nezvládám trému... Asi je to vždy o tom, kdo tam zrovna sedí.

Meichan: Bohužel jsem se občas setkala s podobnými názory. Smutné. :/
Každopádně díky za radu, už se trochu informuju, jak je to u nás na UK, mělo by se to týkat i studentů s psychickými poruchami a poruchami s komunikací - tam bych snad spadala. Ale musí mě nejdřív fakultní psycholog uznat "nezpůsobilou"... Bojím se, že to bude na delší běh a už to nemá cenu, když to mám za pár...

Hodně štěstí, mě to čeká tenhle týden :D

Alf z Melmacu3: Díky a nápodobně! :D

Asi špatné fórum ne?

Pomoc handicapovaným!
Jaká je realita?

Ahoj týno, zeptám se, ty jsi na škole ještě nic neprezentovala v rámci cvičení či tak? Dále zda tomu tématu dobře rozumíš a jsi hrdá na to, co jsi vyzkoumala a co je výsledkem práce? Jinak pomáhá nacvičit si to doma, nahlas sama a několikrát. Ruce dlaň v dlani a občas poukázat na prezentaci. :-) hezký den

Jak jste dopadli?

qwerwe: ano přímo ve škole. Zkušenost mám.